Stránky obce Žihle

Žihle

Žihle leží 11 km severozápadně od Kralovic v mírném údolí lemovaném na západě strmým hřbetem rozsáhlých lesů. Dnes zde žije asi 1 430 obyvatel.

Mezi nejzajímavěj stavby patří zámek, postavený v letech 1595 -1600 a upravený kolem r. 1700. Dnes nepřistupný.

Farní kostel sv. Václava raně středověkého původu postaven nově v letech 1718-1730 podle projektu F. M. Kaňky. Půdorys ve tvaru kříže s krátkými příčnými rameny, interiér s bohatou ilusivní výmalbou z r. 1730. Oltář, varhany a sochařská výzdoba z dílny F. Bornschlegela.


Na západním okraji obce stojí pozdně barokní hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba. Při vstupu na hřbitov stojí sochy světců Filipa a Jakuba z r. 1777 a obci stojí také několik dalších soch. Na hřbitově je postaven památník obětem fašismuu hrobu 273 vězňů, kteří zde zahynuli při pochodu smrti v dubnu 1945.




Minulost ŽIHLE

Toto městečko Žihle vzniklo jako malá osada v dávných dobách, pravděpodobně v 11. století v místech někde pomezního hvozdu, který podél řeky Střely tvořil neprostupnou hranici mezi českým knížectvím Přemyslovců na východě a kmenem Lučanů na severu a na západě. Název  Žihle je slovanského původu a znamená, že první usedílci vyžehli (vypálili) les, aby získali půdu pro osadu a pole. První písemná zmínka o Žihli je z roku 1238. Tehdy český král Václav I. směnou za ves Kožlany s lesem postoupil Žihli plaskému klášteru. Roku 1268 je Žihle uváděna jako trhové místo. Známky větších práv vyjadřuje popis práv a povinnosti z doby Karla IV. Z roku 1351, ale městem Žihle ještě nebyla. Od husitských válek patří Žihle k rabštejnskému panství a na městečko byla povýšena r. 1559 Ferdinandem I. habsburským. Dostává městský znak, týdenní a výroční trhy, nižší soudnictví a roku 1595 právo vařit pivo v panském  pivovaře. Za Třicetileté války byla Žihle dvakrát, r. 1639 a 1645 obsazena švédským vojskem, vypálena, měšťané hladověli a zmírali nemocemi. Proto petrohradská vrchnost hraběte Černína, od roku 1622 majitele  
městečka Žihle, doplnila město novými rodinami, po prvé z panství v Chudenicích a po druhé německými rodinami z okolí Horního Slavkova. Když po válce byla otevřena městská škola, německý učitel neznalý českého jazyka vyučoval všechny děti v jazyce německém. Současně byl městským písařem a po roce 1660 jsou proto zápisy z městské rady pouze německé.

KOSTEL SV. VÁCLAVA

Barokní kostel byl postaven v letech 1718-1731a byl zasvěcen sv. Václavovi. Kostel sv. Václava v Žihli byl poměrně bohatě vybaven liturgickými oděvy i mešními nádobami, našli bychom tu i formu na hostie. Na věži byly celkem 4 zvony,  z toho 2 velké zvony na věži a  1 malý, které doplňoval nezbytný umíráček. Ke mším byl kostel bohatě vybaven misály a antependii,  našli bychom tu  i korouhve či prapory, např. zelený prapor s obrazem Jana Nepomuckého a Filipa a Jakuba či modrý prapor se sv. Václavem.  Křtitelnice s víkem byla vyzdobena  sochou Jana Křtitele, malé varhany na kůru nesly sochu svaté Barbory. Tam byly uloženy i bubny, 2 trumpety, 2 trubky, 2 staré trubky, 3 staré housle, 1 nový violon, pár lesních rohů „D“, a staré brače. Je tedy více než jisté, že se v Žihli v kostele kvalitně muzicírovalo a že podle složení nástrojů by tu mohl hrát i malý orchestr.