Toto městečko Žihle vzniklo jako malá osada v dávných dobách, pravděpodobně v 11. století v místech někde pomezního hvozdu, který podél řeky Střely tvořil neprostupnou hranici mezi českým knížectvím Přemyslovců na východě a kmenem Lučanů na severu a na západě. Název Žihle je slovanského původu a znamená, že první usedílci vyžehli (vypálili) les, aby získali půdu pro osadu a pole. První písemná zmínka o Žihli je z roku 1238. Tehdy český král Václav I. směnou za ves Kožlany s lesem postoupil Žihli plaskému klášteru. Roku 1268 je Žihle uváděna jako trhové místo. Známky větších práv vyjadřuje popis práv a povinnosti z doby Karla IV. Z roku 1351, ale městem Žihle ještě nebyla. Od husitských válek patří Žihle k rabštejnskému panství a na městečko byla povýšena r. 1559 Ferdinandem I. habsburským. Dostává městský znak, týdenní a výroční trhy, nižší soudnictví a roku 1595 právo vařit pivo v panském pivovaře. Za Třicetileté války byla Žihle dvakrát, r. 1639 a 1645 obsazena švédským vojskem, vypálena, měšťané hladověli a zmírali nemocemi. Proto petrohradská vrchnost hraběte Černína, od roku 1622 majitele městečka Žihle, doplnila město novými rodinami, po prvé z panství v Chudenicích a po druhé německými rodinami z okolí Horního Slavkova. Když po válce byla otevřena městská škola, německý učitel neznalý českého jazyka vyučoval všechny děti v jazyce německém. Současně byl městským písařem a po roce 1660 jsou proto zápisy z městské rady pouze německé.
Kostel sv.Václava Zpět na hlavní stranu